100% ONLINE STUDIUM MBA, LLM & DBA, JIŽ OD 94.900 KČ!
Kalkulátor finančního přínosu MBA studia Kalkulátor finančního přínosu MBA studia

Zavedení civilní ochrany a branné výchovy do škol

2. listopad 2020
Zavedení civilní ochrany a branné výchovy do škol

Ing. Václav Janoušek, MBA
Jedná se o článek v rámci absolventské publikační činnosti uvedeného autora, názory v něm zveřejněné nemusí reprezentovat názory institutu CEMI.
 

Anotace

V příspěvku pojednávám o stavu civilní ochrany a ochrany obyvatelstva za mimořádných událostí zejména s důrazem na situaci ve vzdělávacím procesu všech stupňů. Stručně popisuji historii tohoto tématu v České republice a porovnávám ji s dnešním stavem. Podávám přehled o studijní a výukové literatuře a na základě analýzy mimořádných událostí a pohrom, k nimž dochází v průběhu posledních let, docházím k závěru, že současný stav výuky civilní ochrany a ochrany člověka za mimořádných událostí, stejně jako předmětná studijní literatura, neodpovídají naléhavým potřebám v této oblasti zejména na středních školách. Na základě této analýzy navrhuji vlastní řešení.

Úvod

V době socialismu byla branná výchova a civilní obrana pevnou součástí školních osnov na všech stupních a typech škol. Jednalo se o období, kdy mezi zeměmi socialistického tábora sdruženými ve Varšavské smlouvě a západními státy sdruženými v organizaci NATO probíhala studená válka, která hrozila každým okamžikem přerůst ve válku horkou. Na obou stranách bylo nahromaděno velké množství konvenčních zbraní, jakož i zbraní hromadného ničení – jaderných, chemických a biologických – které by nepochybně byly v případné třetí světové válce použity a zasáhly by nejenom bojující armády, ale celoplošně i civilní obyvatelstvo. Je tedy logické, že civilní obraně a ochraně civilního obyvatelstva byla věnována velká pozornost zejména s ohledem na hrozící válečné nebezpečí a riziko možného použití zbraní hromadného ničení (ZHN). Velká pozornost byla věnována výstavbě protiatomových krytů pro obyvatelstvo (takovým krytem mělo podle původních plánů být i pražské metro), výstavbě podzemních zdravotnických zařízení a rovněž tomu, aby občané měli základní informace jak se chovat v případě krizové situace.

Ve školách byl součástí školních osnov zařazen předmět Branná výchova, v jehož rámci se vyučovaly principy civilní obrany i ochrany jak po teoretické, tak i po praktické stránce.

Každý byl seznámen s manipulací s plynovou maskou, kterou mělo obyvatelstvo dostat ze strategické státní rezervy v případě ohrožení.

Nacvičovala se například evakuace školy, chování při leteckém útoku, vyučovaly se základy první pomoci, konala se branná cvičení s nácvikem střelby ze vzduchovky apod. Ačkoliv se ani zdaleka nejednalo o dokonalou přípravu obyvatelstva na válečný konflikt, tak alespoň každý občan, který tímto systémem prošel, měl alespoň základní představu o tom, jak se chovat v případě mimořádné a krizové situace.

Mladí muži absolvovali vojenskou prezenční službu. Rozvíjení řady branných disciplín zajišťovala dobrovolná organizace Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou).

 

Po roce 1989 zavládla všeobecná euforie z konce studené války. Převládlo přesvědčení, že nyní již žádné nebezpečí nehrozí, že definitivně zvítězila koncepce liberální demokracie a že svět se bude nadále řídit těmito principy a zákony volného trhu. Tuto ideologii propagoval zejména americký spisovatel a filozof Francis Fukuyama, který ve své knize „Konec dějin a poslední člověk“ předpověděl, že vítězství liberální demokracie a volného trhu je definitivní tečkou za dějinami.  Na armádu i na civilní ochranu se začalo pohlížet jako na pozůstatek komunismu a studené války a z těchto institucí se staly Popelky nejenom u nás, ale v podstatě v celé západní i střední Evropě.

Povinná prezenční služba byla postupně zkracována a posléze zrušena a armáda byla plně profesionalizována a též zredukována. Fyzická zdatnost mladých lidí se v důsledku celkové změny životního stylu zhoršila natolik, že řada uchazečů o službu v armádě, hasičském a policejním sboru nedokáže splnit přijímací fyzické testy.

Hlavní úřad Civilní ochrany ČR byl zrušen ke 31.12.2000 tehdejší ministryní obrany Vlastou Parkanovou a jeho agenda přešla pod Hasičský záchranný sbor a lze říci, že toto rozhodnutí urychlilo rozklad CO v republice a že CO nyní v podstatě skomírá. Na školách se již dlouho ani branná výchova, ani civilní ochrana nevyučují a jen málokterý mladý člověk nyní ví, jak se má v případě vzniku mimořádné situace zachovat.

Tento přístup k civilní obraně a ochraně se ukázal být jako velmi krátkozraký. Svět se v posledních třiceti letech nestal bezpečným místem, jak o něm snil Francis Fukuyama. Došlo k masivní proliferaci zbraní hromadného ničení. Jadernou zbraň získaly po roce 1989 další státy -  v roce 1998 Pákistán a v roce 2005 KLDR. Po skončení afghánské války vznikla z tehdejších afghánských mudžaheddínů radikální islamistická organizace Al Kaida, která provedla celou řadu spektakulárních teroristických útoků. Na Al Kaidu navázal Islámský stát se svojí vlastní teroristickou kampaní v Evropě a svojí nemilosrdnou vládou na územích Sýrie a Iráku, která okupoval v letech 2013 – 2017. V roce 2011 proběhlo v arabských státech tzv. Arabské jaro, jehož výsledkem byl rozvrat do té doby poměrně stabilních autoritativních sekulárních států a jejich propad do chaosu a občanských válek. V posledním desetiletí dochází k masovým přesunům obyvatelstva z chudých a často válčících zemí Afriky i Asie s neslučitelnou kulturou především do Evropy, ale i do USA, přičemž těchto migračních vln často využívají nepřátelsky naladění teroristé.

Klid nenastal ani mezi bývalými aktéry studené války. Po určitém uvolnění v 90. letech začalo opět růst napětí mezi Ruskem a Čínou na jedné straně a Spojenými státy a Západem na straně druhé, jehož intenzita zejména po událostech na Ukrajině v roce 2014 připomíná dobu studené války. Klidu nepřidává ani současné napětí a pohraniční šarvátky na řecko – turecké hranici.

Ale nejedná se jen o vojenská rizika. Ani na poli přírodních rizik není situace o mnoho příznivější. Došlo k mnoha nebezpečným epidemiím, jako byly například epidemie SARS, MERS nebo Eboly. V současné době jsme svědky celosvětové pandemie koronaviru, která v podstatě ochromila celý svět včetně České republiky a pravděpodobně po svém odeznění bude mít za následek celosvětovou ekonomickou krizi. V roce 2011 došlo k havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, která je spolu s havárií v Černobylu nejzávažnější havárií jaderného zařízení vůbec a která ukázala, že k podobné havárii může dojít i ve vysoce vyspělé průmyslové zemi.

V České republice došlo ke třem velkým povodním – v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách, kdy se pod vodou ocitla velká část území Čech, včetně hlavního města Prahy a rovněž v roce 2013 opět na území Čech. Tyto povodně měly za následek několik desítek mrtvých, mnoho set raněných a velké majetkové ztráty jak firem, tak i obyvatel zasažených oblastí. Mimoto každý rok dochází k povodním menšího rozsahu se ztrátami na životech i majetku.

Všechny tyto události vypovídají zcela jednoznačně o tom, že Civilní ochrana má obrovský význam a musí se opět stát důležitou součástí výchovně – vzdělávacího procesu, odkud byla zcela nesystémově v předchozích letech vytlačena.

1. Výchova a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva od minulosti až dosud

Po vzniku Československé republiky po první světové válce se branná výchova dostala do popředí pozornosti odpovědných činitelů zejména po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933, kdy prudce vzrostlo ohrožení republiky.

V roce 1935 byl vydán Výnos Ministerstva školství o výchově žáků národních škol k brannosti s důrazem na mravní a občanskou výchovu, na vědomosti a dovednosti důležité z hlediska vlastní bezpečnosti a na tělesnou výchovu, zejména cvičení v přírodě. Branná výchova prostupovala všemi předměty, a to na všech stupních národní školy. Po přípravě v letech 1933 - 1937 byl přijat Zákon 1937o branné výchově a veřejná péče o výchovu a vzdělávání se rozšířila také o brannou výchovu. Branná výchova byla povinnou pro žáky veřejných škol všech druhů a stupňů a vyučovala se na národních školách od počátku povinné školní docházky až do jejího skončení. Všem těmto cílům významně napomáhaly masové organizace jako například Sokol, Skaut, Dělnická tělovýchovná jednota a další.

Za protektorátu byly tyto organizace zrušeny, jejich činovníci, kteří se většinou podíleli na protinacistickém odboji, byli popraveni, nebo zahynuli v koncentračních táborech a jejich činnost zčásti převzaly pololegální organizace, jako například Klub českých turistů.

Po roce 1938 došlo k útlumu branné výchovy na všech stupních škol a k jejímu obnovení opět až po roce 1945.

Během let 1948 – 1989 se branná výchova vyučovala na základních i středních školách. V průběhu těchto let docházelo k poměrně časté změně školních osnov a tak byla branná výchova v určitém období samostatným předmětem, v jiném období byla pouze součástí tělesné výchovy nebo jako průřezové téma byla součástí jiných předmětů. Podrobně je tento vývoj popsán například v (PECHÁNEK, 1982).

Do poloviny sedmdesátých let se branná výchova i civilní obrana zaměřovala především na hrozbu válečného konfliktu s použitím zbraní hromadného ničení, tedy zbraní jaderných, chemických a biologických. Od poloviny sedmdesátých let se do branné výchovy a civilní obrany zařadila i témata související s přírodními a průmyslovými katastrofami.

Branná výchova i civilní obrana, která se až do změny režimu v roce 1989 vyučovala, přes všechny peripetie, jako součást tělesné výchovy, mezioborový předmět nebo samostatný předmět, zmizela na dlouhou dobu z osnov základních i středních škol.

K určitému návratu došlo v roce 2004, kdy se Ochrana člověka při mimořádných událostech stala součástí rámcově vzdělávacích plánů. Jedná se o základní, střední odborné i gymnaziální vzdělávání. Každá škola musí na základě rámcově vzdělávacích programů určit školní vzdělávací programy.

V současnosti se vrací branná výchova pod názvem obrana státu. „V upraveném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání platném od 1. září 2013 je nově zařazena problematika přípravy občanů k obraně státu. Tento krok vychází z Koncepce přípravy občanů k obraně státu, kterou vláda schválila dne 16. ledna 2013 svým usnesením č. 38. Obsah přípravy občanů k obraně státu (Gerhát 2018) je začleněn do vzdělávacích oblastí ″Člověk a jeho svět″ a ″Člověk a společnost″.1 Obrana státu se prozatím vyučuje jen na prvním a druhém stupni základních škol. Na střední školu se má výuka vrátit v následujících letech.

2. Přehled učiva, pomůcek a literatury pro základní i střední školy

Problematika Ochrany člověka za mimořádných událostí je velmi dobře zpracována pro oba stupně základních škol. Přehled témat pro jednotlivé ročníky je uvedený například v publikaci „Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách,“ kterou lze stáhnout z několika internetových stránek. V této příručce je uvedený i velmi podrobný seznam učebních materiálů pro potřeby výuky na základních školách.

Pro základní školy existují například učebnice s jednotným základním názvem Ochrana člověka za mimořádných událostí tématicky dále rozdělené na podnázvy

  • Od vichřice k zemětřesení
  • Havárie
  • Požáry
  • Povodně
  • Pomáhám zraněným
  • S mapou nezabloudím
  • Počítej se vším
  • Bezpečí a nebezpečí
  • Neztratím se? Neztratím!

Další série je rozdělená na učebnici pro první stupeň základní školy a tři učebnice pro druhý stupeň. 3

Učebnice pro první stupeň má název Ochrana člověka za mimořádných událostí pro první stupeň ZŠ, autorkou je Věra Danielovská.

Učebnice pro druhý stupeň základních škol je třídílná, jednotlivé díly jsou:

  • Eva Marádová a kol.: Ochrana člověka za mimořádných událostí – sebeochrana a vzájemná pomoc
  • Pavel Beneš a kol: Ochrana člověka za mimořádných událostí – havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie
  • Josef Herink: Ochrana člověka za mimořádných událostí – živelní pohromy

Velké množství učebních materiálů lze nalézt i na stránkách bezpečnostního portálu Záchranný kruh. 4 Kromě možnosti objednat si tištěné publikace tyto stránky nabízí i interaktivní multimediální učebnici rozdělenou do mnoha kurzů, které poskytují alespoň základní pochopení dané problematiky pro školáky.[5]  Na těchto stránkách lze najít tyto kurzy:

 

Kurzy pro 1. stupeň základní školy a pro mateřské školy:

  • Běžná rizika
  • Dopravní výchova
  • Malý záchranář
  • Mimořádné události I.
  • Osobní bezpečí
  • Požáry I.

Kurzy pro 2. stupeň základní školy a pro střední školy:

  • Atmosférické poruchy
  • Havárie
  • Mimořádné události II.
  • Povodně
  • Požáry
  • Terorismus a jiné hrozby
  • Zemětřesení, sopečná činnost, sesuvy půdy a laviny

Tyto kurzy poskytnou žákům základních škol alespoň základní orientaci v dané problematice, nicméně pro středoškoláky jsou již podle mého názoru nedostačující.

Jako problém vidím skutečnost, že téma ochrany člověka za mimořádných událostí je pouze průřezovým tématem, který se porůznu vyučuje ve fyzice, chemii, výchově ke zdraví, výchově k občanství apod. Je zřejmé, že výuka nebude systematická a bude roztříštěná do více předmětů. Ze své vlastní zkušenosti učitele můžu říct, že průřezová témata se probírají pouze sporadicky, pokud vůbec, protože zpravidla časová dotace na jednotlivé předměty nestačí ani na probrání základní látky daného předmětu.

Horší je situace s výukou a učebními pomůckami na středních školách. Učební pomůcky jsou často společné s učebními pomůckami pro 2. stupeň základních škol, což je podle mého názoru zcela nedostatečné. Na rozdíl od základní školy, kde přes veškeré nedostatky existuje poměrně velké množství učebnic i interaktivních multimediálních učebních pomůcek, pro střední školu existuje pouze jedna učebnice s názvem Ochrana člověka za mimořádných událostí autora Petra Linharta věnující se živelním pohromám a určená pro zařazení do hodin zeměpisu a přírodopisu.

Dále existuje příručka pro učitele základních a středních škol Ochrana člověka za mimořádných událostí 6, ve které jsou následující kapitoly:

  • Ochrana obyvatelstva
  • Živelní pohromy
  • Havárie s únikem nebezpečných látek
  • Radiační havárie jaderných energetických zařízení
  • Náměty pro praktická cvičení
  • Příručka je z roku 2003 a podle mého názoru je potřeba ji aktualizovat

3. Zavedení předmětu Civilní ochrana do základních i středních škol a její osnovy

Z analýzy a vyhodnocení všech výše uvedených skutečností pokládám za nezbytné, aby předmět Ochrana člověka za mimořádných událostí (Civilní ochrana, civilní obrana, Branná výchova…) byl zaveden jako samostatný předmět, který by se vyučoval od 1. třídy základní školy až po maturitní ročníky, nebo přinejmenším do 3. (předmaturitního) ročníku středních škol v  rozsahu jedné hodiny týdně. Náplň učiva pro základní školy a tématické plány by mohly vycházet z náplně představené v již zmíněných Podkladech k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách se stávajícími učebními pomůckami a učebnicemi.

Náplň učiva pro střední školy pokládám za vhodné aktualizovat. Ve stávajících příručkách chybí například kapitoly věnující se terorismu obecně a ochraně škol před teroristickými útoky, k nimž již došlo i na našem území, dále kapitola o epidemiích, jejíž naléhavost se projevila zvláště v současné koronavirové krizi, kapitola věnovaná kyberterorismu a hackerským útokům, ochraně vodních zdrojů a co dělat při výpadku dodávek vody, kapitola o výpadku elektřiny (blackoutu) a co dělat v takovém případě, psychologie krizí, základní principy krizového řízení a mnohé další.

Na základě výše uvedeného a svých zkušeností s výukou tohoto předmětu na Bezpečnostně – právní škole navrhuji předběžně následující tématické plány pro výuku OČMU na středních školách (zatím jen v hrubé podobě):

1. Ročník středních škol

  • Klasifikace mimořádných událostí
  • Mimořádné události přírodního původu – živelní pohromy
  • Povodně a zátopy (podrobně)
  • Zemětřesení
  • Sopečná činnost
  • Svahové pohyby
  • Atmosférické katastrofy
  • Kosmické události
  • Požáry
  • Lesní požáry
  • Biologické pohromy
  • Epidemie, pandemie
  • Epizootie
  • Epifytie
  • Další typy živelních pohrom vyskytující se v České republice (námrazy, náledí, ledovky, silné mrazy, dlouhotrvající vedra, propady zemských hlubin, únik plynů ze zemského nitra, smog a teplotní inverze)

Součástí všech témat bude i ochrana člověka za té které konkrétní mimořádné události

2. Ročník středních škol

  • Nebezpečné látky, účinky na organismus
    • První pomoc při zasažení nebezpečnými látkami
    • Přeprava nebezpečných látek
    • Havárie s únikem nebezpečných látek
    • Zásady chování obyvatelstva při haváriích
  • Havárie s únikem radioaktivních látek
    • Předpokládaná místa radiačních událostí
    • Příklady radiačních havárií – Černobyl, Fukušima a další
    • Biologické účinky záření na organismus
    • Ochrana obyvatelstva při radiační havárii
  • Poruchy v zásobování vodou a elektřinou
  • Ochrana vodních zdrojů
  • Dopravní havárie

3. Ročník středních škol

  • Terorismus
    • Ideologie terorismu
    • Typy teroristických útoků
    • Situační přehled
    • Obrana proti terorismu
    • Jak se chovat v případě teroristického útoku
  • Teroristické útoky ve školách
    • Jak předcházet teroristickým útokům ve školách
    • Co dělat v případě teroristického útoku na školu
  • Kyberterorismus a ochrana před ním
  • Ochrana obyvatelstva za mimořádných událostí
    • Varování a vyrozumění
    • Vyprošťovací a záchranné práce
    • Ukrytí
    • Evakuace
    • Prostředky individuální ochrany
    • Improvizovaná ochrana
    • Nouzové přežití obyvatelstva
    • Humanitární pomoc postiženému obyvatelstvu
    • Integrovaný záchranný systém
    • Obecná krizová připravenost obyvatelstva, včetně psychologické připravenosti

4. Bezpečnostní olympiáda

Na středních školách existuje velké množství různých předmětových olympiád. Již od 50. let minulého století existuje matematická a fyzikální olympiáda, později přibyly olympiády chemická, fyzikální, v českém jazyce, biologická, zeměpisná, v anglickém jazyce, astronomická a další. Nejnověji se jedná o ekonomickou olympiádu, která běží na středních školách již čtvrtým rokem. Domnívám se, že by bylo velmi vhodné založit na středních a možná již na základních školách bezpečnostní olympiádu, která by měla svoji teoretickou i praktickou část včetně první pomoci a tím by se podporoval zájem žáků o tuto problematiku.

Závěr

V tomto příspěvku se snažím uceleným a stručným způsobem shrnout stav branné výchovy, civilní obrany a ochrany a ochrany člověka za mimořádných událostí v oblasti výchovy, výuky a vzdělávání. Podávám stručný historický přehled a na základě přehledu relevantních zdrojů i vlastních učitelských zkušeností předkládám zhodnocení současného stavu. Konstatuji, že tento stav je neutěšený a úroveň přípravy žáků, studentů, jakož i všeho civilního obyvatelstva na zvládání mimořádných situací a studentů ani zdaleka neodpovídá míře rizik a hrozeb, jimž je naše moderní společnost vystavena. Navrhuji zavedení předmětu Civilní ochrana (event.. Ochrana člověka za mimořádných událostí) jak samostatný (nikoliv pouze průřezový) předmět do Rámcových vzdělávacích programů základních i středních škol.

 

Literatura

GERHÁT, Ivan. Příprava občanů k obraně státu: příručka pro učitele základních a středních škol. 2. vydání. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Vojenský historický ústav Praha, 2018. ISBN 978-80-7278-728-9.

MARTÍNEK, Bohumír. Ochrana člověka za mimořádných událostí: příručka pro učitele základních a středních škol. Vyd. 2., opr. a rozš. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. ISBN 80-86640-08-6

PECHÁNEK, V. (1982). Vybrané kapitoly z didaktiky branné výchovy. 1. díl. Brno: Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

PECHÁNEK, V. (1985). Vybrané kapitoly z didaktiky branné výchovy. II. Brno: Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

PECHÁNEK, V (1986). Pedagogická praxe v branné výchově. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Internetové zdroje

https://www.zachranny-kruh.cz/aktuality.html

https://clanky.rvp.cz/keyword/Ochrana%20obyvatelstva/?posts=1&ord=post_title&dir=desc

https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21881/ochrana-cloveka-za-beznych-rizik-a-mimoradnych-udalosti-nouzove-preziti.html/

 


[1] http://www.pokos.army.cz/pro-skoly-ucitele

[2] Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách [online]. 2016 [cit. 2020-09-16]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/podklady-k-vyuce-temat-ochrany-cloveka-za-beznych-rizik-a-mimoradnych-udalosti-v-zakladnich-skolach/

[3] https://www.zachranny-kruh.cz/ucebnice.html

https://www.booktook.cz/

[4] https://www.zachranny-kruh.cz/

[5] https://www.zachranny-kruh.cz/pro-skoly/interaktivni-vzdelavaci-kurzy.html

[6] MARTÍNEK, Bohumír. Ochrana člověka za mimořádných událostí: příručka pro učitele základních a středních škol. Vyd. 2., opr. a rozš. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. ISBN 80-86640-08-6

Chci vědět více
Chci vědět více

Rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy o studiu MBA či LLM.
Neváhejte nás proto kontaktovat.

Beru na vědomí zpracování osobních údajů.

Kalkulátor finančního přínosu MBA studia

* Data v kalkulaci vychází z průzkumu STEM/MARK mezi 200 absolventy MBA studia na institutu CEMI z let absolvování 2012-2018.