100% ONLINE STUDIUM MBA, LLM & DBA, JIŽ OD 77.900 KČ!
Kalkulátor finančního přínosu MBA studia Kalkulátor finančního přínosu MBA studia

Nadané děti – zahodíme naše národní bohatství?

1. září 2020
Nadané děti – zahodíme naše národní bohatství?

V poslední době se v médiích i na internetu vyrojilo velké množství velmi znepokojivých úvah týkajících se dalšího osudu vzdělávacího systému v naší zemi. Hovoří se o tom, že objem učiva je příliš velký, nebo náročný, že by bylo třeba jej seškrtat na polovinu. Byla odložena na neurčito povinná maturita z matematiky pro studenty gymnázií, průmyslováky a lyceisty. Objevují se úvahy o rušení víceletých gymnázií. A v neposlední řadě se hovoří i o tom, že učit budou moci i absolventi škol bez odpovídajícího pedagogického vzdělání.

My Češi jsme již mnohokrát ukázali, že jsme nadaný a schopný národ. Naposledy se tyto vlastnosti projevily v koronavirové krizi, kdy na katastrofální nepřipravenost státu v otázce ochranných pomůcek zareagovaly promptně ženy, které začaly šít ochranné roušky, vědecká a výzkumná pracoviště začala vyrábět respirátory a další ochranné pomůcky, mnoho vědeckých pracovišť pružně přešlo na testování apod.

V některých oblastech dosáhli naši vědci světových úspěchů, ale na druhou stranu je varující, že máme málo vysoce kvalifikovaných řemeslníků a techniků. O řadu technických oborů je velmi malý zájem, takže se na neobsazená místa musí přijímat cizinci, nebo se prodlužují dodací lhůty či podniky odmítají zakázky. Technické vysoké školy zaznamenávají vysokou studijní úmrtnost, protože studenti nejsou dostatečně připraveni zejména ve fyzice a matematice a středoškolští učitelé těchto předmětů si stěžují, že přicházející studenti nezvládají látku z vyšších tříd základní školy.  Dlouho diskutovaná a odkládaná povinná maturita z matematiky musela být proto odložena na neurčito.

Zmíněné schopnosti a úspěchy ovšem nepadají z nebe, nýbrž jsou odrazem celkové úrovně vzdělanosti národa. Čeští žáci v minulosti vždy patřili k evropské špičce v matematice a jiných přírodovědných předmětech. Bohužel, tato úroveň šla v posledních letech rapidně dolů a české děti se v mezinárodních srovnávacích testech PISA stále zhoršují proti dětem ze skandinávských zemí, z nichž nejlepší je Finsko. Hloupnou? A ne-li, tedy co se to děje? Zhoršování zaznamenala i řada dalších evropských zemí a také USA.

Na prvních místech světového žebříčku se umisťují země východní Asie, kde dosud výrazně převládá výchova k pracovitosti, odpovědnosti a osobní kázni. Jestliže miliony asijských dětí dosahují v matematice (a nejen v ní) velmi dobré úrovně, zákonitě se mezi nimi objeví statisíce mimořádně nadaných a mezi nimi možná tisíce geniálních jedinců.

Pokud ze svých zemí neodejdou, jak může západní svět očekávat, že by si v budoucnu udržel prioritu?  Čínské úspěchy na poli vědy a techniky v posledních letech jsou hmatatelným výsledkem sázky čínských představitelů na masivní investice do vzdělání.

A jak může očekávat Česká republika, že se bez vyšších nároků na svou mládež posune mezi země s vyšší úrovní? Kde vezme statisíce odborníků tak vysoké kvality, aby mezi nimi vyrostly stovky či tisíce vědců a vynálezců srovnatelných se světovou elitou? 

Při stále se zvyšujícím pohodlí běžného života a stále větším usnadňování jakékoli činnosti se postupně přestaly děti vést k plnění přiměřených a dříve samozřejmých povinností v rodině. Mimo to děti téměř nedostávají domácí úkoly, od školy se očekává, že děti látce naučí a nebude je (a bohužel ani rodiče) zatěžovat prací doma, byť ne každé dítě vždy všemu porozumí ve škole a teprve doma při samostatné práci látku pochopí, nebo si aspoň ujasní, čemu přesně nerozumí a nač se má učitele zeptat.

Zdá se, že jednak je zde veliký dluh našich pedagogických fakult ve vypracování lepších metod výuky, ale také je třeba zamyslit se nad obecným přístupem k dětem a mládeži.

Bezplatné vyšší vzdělání je největší vymoženost moderní doby a dosud se této vymoženosti zdaleka netěší všechny země.

Jaká jsou možná řešení?

Především je třeba odmítnout veškeré úvahy o snižování nároků na děti nebo objemu učiva. Musí nám jít o to, abychom měli všestranně a na vysoké všeobecné úrovni vzdělaný národ, z něhož se budou rekrutovat budoucí špičkoví vědci, technici a odborníci, ne o to, aby náš vzdělávací systém produkoval pouhé fachidioty pro montovny nadnárodních korporací a řetězců.

Je třeba rázně odmítnout veškeré úvahy o rušení víceletých gymnázií. Právě tato gymnázia zajišťují kvalitu výuky alespoň části dětí a částečně suplují mnohde chybějící kvalitu na základních školách.

Je třeba se zaměřit na výuku přírodovědných předmětů a učinit tuto výuku zajímavou a přitažlivou pro děti. Například ve fyzice nebiflovat pouze vzorečky, ale rovněž provádět kvalitní laboratorní práce, různá měření a pozorování spojené s exkurzemi do přírody a seznamovat žáky s úspěchy vědy ve světě. V biologii například seznamovat žáky s léčivými účinky různých bylinek.

Osobně doporučuji, aby se již v páté třídě provedly testy zaměřené na zjištění velmi nadaných dětí a aby tyto děti byly vzdělávány ve specializovaných třídách. Čili navrhuji zcela opačný přístup, než jaký se zdá být oficiálně prosazován a kterým je nivelizace úrovně žáků. Jen tak totiž můžeme podchytit talent těchto dětí a plně jej využít ve prospěch národa. V opačném případě hrozí, že se tento talent stane onou příslovečnou „zakopanou hřivnou.“


Ing. Václav Janoušek, MBA
Jedná se o článek v rámci absolventské publikační činnosti uvedeného autora, názory v něm zveřejněné nemusí reprezentovat názory institutu CEMI.

Chci vědět více
Chci vědět více

Rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy o studiu MBA či LLM.
Neváhejte nás proto kontaktovat.

Beru na vědomí zpracování osobních údajů.

Kalkulátor finančního přínosu MBA studia

* Data v kalkulaci vychází z průzkumu STEM/MARK mezi 200 absolventy MBA studia na institutu CEMI z let absolvování 2012-2018.