Kreativita je jako sval, který je třeba trénovat
Žádná úspěšná firma se neobejde bez jedinečných nápadů a originálních řešení. Tvořiví lidé, ať už jako potenciální šéfové nebo řadoví zaměstnanci, jsou na trhu práce žádané „zboží“. Přitom kreativní může být každý z nás. Co je k tomu zapotřebí?
Tvořivost si spojujeme s uměním, ale hlavně žijeme v přesvědčení, že kreativitu přidělují sudičky jen vybraným jedincům. Zkrátka buď ji máte, nebo ne. Je to pravda? Kdepak. Všichni jsme se narodili jako tvůrci, a jde jen o to, jestli tuhle schopnost rozvíjíme, nebo ji necháváme zakrnět. O umění nejde, narodili jsme se, abychom tvořili svůj život.
Kreativita tedy není talent. Je to způsob myšlení, k němuž získáme přístup, jakmile se zbavíme omezení a překážek a vrátíme se k hravosti a přirozenosti. Ptáte se, kde a kdy se objevily tyhle nežádoucí bariéry? Získali jsme je s věkem. Všichni jsme si kdysi dávno hráli a tvořili, jak to jen malé děti umějí. Byli jsme plně ponořeni do procesu, nadšení a vášniví. Jenže pak přišla škola.
Škola, známky, srovnávání
A škola, to jsou známky, které vnášejí do hry hodnocení, srovnávání a strach, že jsme horší než Janička nebo Petřík. Vlastně je to jasné, protože oni dostali od paní učitelky jedničku, kdežto my slízli čtyřku. Najednou je zdánlivě objektivně prokázané, kdo umí a kdo ne.
Navíc jsme se ve škole naučili poslouchat autoritu. Což je důležité, ale jedině pokud poslušnost nepřeválcuje autenticitu a schopnost sebevyjádření. I když je dnešní škola trochu jiná než ta před 30 lety, mnoho nešvarů zůstává.
Co jsme si odnesli ze školy, si necháváme i v dospělosti. Vidíme něco obdivuhodného a hned nás napadne: na tohle nemám. Přitom se bojíme to zkusit, protože co kdyby se nám to nepovedlo? Pro jistotu se pohybujeme jen v zajetých kolejích, kde nic nezkazíme, ale ani nezískáme. Stereotyp zapíná autopilota. V práci plníme svěřené úkoly, snažíme se zavděčit nadřízeným, sázíme na jistotu.
To ale neznamená, že pohřbenou vášeň a dětskou tvořivou energii nemůžeme znovu vzkřísit k životu. Kreativita je jako sval. Když ji nepoužíváme, zakrní. Ale jakmile jí věnujeme pozornost, ožije.
Nápady mají vlastní lifestyle
Sedíte za psacím stolem a nic vás nenapadá? Nejspíš proto, že jste ve stresu, hlavu zahlcenou, úporně se snažíte. Nápady ale nemají rády křeč a přehnané usilování je odrazuje. S oblibou se chovají jako hosté, kteří přijdou nečekaně, jakmile se hostitel uvolní a začne se zabývat něčím jiným.
Odborníci tedy radí vypnout, lehnout si na gauč a nedělat vůbec nic. Jiná možnost je uvolnit se při takové aktivitě, která vás vyvede ven z hlavy: pustíte si hudbu, začnete uklízet skříně, jdete si zaběhat. A uvidíte sami – možná vás „to“ napadne ve vaně, v parku, v tramvaji nebo třeba na dovolené. Při meditaci, mytí vlasů, vaření večeře. Večer před spaním, ráno po probuzení. Někomu také pomůže přečíst si inspirativní text, promluvit si s někým, kdo ho přiměje k zamyšlení… Mějte proto u sebe vždy tužku a papír, abyste si mohli myšlenku zapsat. Pamatujte ale na to, že lidský mozek pracuje buď analyticky, nebo tvořivě, obojí naráz nezvládne.
Dělejte to jinak než doteď
Kreativita znamená podívat se na věc jinak. Neobvyklý úhel pohledu a zajeté koleje, to prostě nejde dohromady. Vystoupení z komfortní zóny se tedy nevyhnete. Ale ten radostný pocit, že zas tvoříte, bude stát za to!
Zkoušejte nové věci
Probuďte v sobě dětskou zvídavost (kam asi vede tahle cesta), odvahu experimentovat (jak bude chutnat tohle jídlo, když do něho přidáte exotické koření), chuť otestovat neznámé (vždycky jste se chtěli naučit salsu), dělat známé novým způsobem (seďte u večeře na jiné židli než obvykle, uvařte si kávu do jiného hrnku apod.) Počítají se zásadní pokusy, ale i maličké změny. Hlavní je, abyste sami sebe vykolejili!
Dovolte si dělat chyby
Možná v neznámé čtvrti zabloudíte, spálíte si ústa chilli papričkami, pošlapete partnerovi při tanci nohy. No a? Chyby nejsou důkazem selhání, ale příležitostí k růstu. Jak by vám potvrdila většina úspěšných vynálezců, jejich cesta k zásadnímu objevu byla přímo dlážděná neúspěšnými pokusy a omyly. Nebyli o moc chytřejší než ostatní, ale nebáli se selhání.
Akceptujte nejistotu
Velkým nepřítelem kreativity je kontrola. Snažit se cokoliv ovládat s sebou nese sevřenost, urputnost, boj – a zablokování představivosti. Nikdo vám neslíbí, že nápad se dostaví zítra ve čtyři hodiny ráno. Přijměte, že teď zkrátka nevíte, ale děláte vše pro to, aby se to změnilo. Důvěřujte, že nápad přijde. A soustřeďte se napřed na kvantitu, aniž byste hodnotili, kvalita se dostaví časem.
Pokud podnikáte a chcete, aby vaše firma patřila k těm inovativním, vytvořte svým zaměstnancům odpovídající atmosféru a podmínky – i o tom je ostatně studium MBA (které opravdu v ničem nepřipomíná takovou školu, o jaké byla řeč). Podpořte odvahu svých lidí, jejich zápal pro věc a touhu po změně. Jde o to, aby neměli strach dělat vlastní rozhodnutí, i kdyby se nakonec ukázalo, že nebyla nejšťastnější. Aby měli dostatek volnosti. A aby se nebáli přicházet s vlastními nápady, i kdyby byly kontroverzní, nedotažené či nesmyslné. A také aby je dokázali prezentovat beze strachu i před vámi a kolegy. Vždyť k čemu by bylo to nejoriginálnější řešení, kdyby si ho jeho autor nechal ze strachu pro sebe!
