Když jsem se rozhodl, že se ve svých šedesáti letech pustím do dalšího studia, vybral jsem si Institut CEMI hned z více důvodů. Velmi mi vyhovovala skutečnost, že je studium koncentrováno do jednoho roku, že rozhodně není náročné na dojíždění, a také skutečnost, že zkoušky nejsou ústní, ale písemné – formou testů nebo seminárních prací. Ve věku šedesáti let se člověk už velmi nerad nechává „zkoušet“, s přibývajícím věkem totiž (alespoň v mém případě), přibývá i tréma. Oceňuji také přehlednost, logické uspořádání a vysoký stupeň vypovídající hodnoty studijních materiálů, které mi byly průběžně zasílány. Je jisté, že z nich budu „nasávat informace“ i v budoucnosti.

Krátce poté, co jsem se musel „zabořit“ do studia jsem pochopil, že studium – zejména seminární práce, budou mít pro mne větší význam, než jsem si na počátku představoval. O management ve zdravotnictví se zajímám již od roku 1990, kdy jsem se stal posledním ředitelem KÚNZ Severočeského kraje, posléze ředitelem Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a posléze i náměstkem ministra zdravotnictví. Měl jsem určité představy o organizaci zdravotnictví, složil jsem i atestaci z veřejného zdravotnictví v IPVZ a působil tam jako lektor. Přibližně v roce 2005 jsem ale problematiku organizace zdravotnictví tak trochu „pověsil na hřebík“, zdravotnictví se totiž začalo ubírat směrem, který jsem nepovažoval za optimální a neměl jsem již vliv na to, aby došlo ke změně. Soustředil jsem se na svou novou funkci místopředsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR – a právě díky tomu jsem zvolil i téma diplomové práce v Institutu CEMI: „Kvalita specializované ambulantní péče v teorii a praxi“.

Bylo to právě studium na CEMI, které mne donutilo „oprášit“ některé své teorie a materiály a poměrně podrobně je zrevidovat, přehodnotit v souvislosti s odstupem času, popřípadě i „novelizovat“. Pro mne to byl skutečně úžasný zážitek. Rád bych doporučil všem svým budoucím kolegům – spolužákům v CEMI, aby rozhodně využili příležitosti, které jim studium v CEMI dává k podrobné analýze všeho, čeho dosáhli a čeho ještě dosáhnout chtějí.