Neverbální komunikace je způsob předávání informací bez použití slov, například prostřednictvím gest, mimiky, očního kontaktu, držení těla nebo tónu hlasu. Je důležitou součástí každodenní komunikace a významně ovlivňuje, jak působíme na druhé a jak rozumíme jejich sdělení.
V obchodním světě sice stále více interakcí probíhá virtuálně, avšak na osobní setkání se spoléhat nelze. Prezentace, jednání s potenciálními klienty nebo meetingy se zaměstnanci – tam všude je zapotřebí vydávat nejen verbální pokyny, ale i ty neslyšné. Gesta a neverbální komunikace se řadí do tzv. soft skills. Rozhodně však stojí za to věnovat se jim samostatně. Mnohdy je totiž důležitější, co člověk vyjadřuje a dává najevo svým tělem, než to, co mu vychází z úst. Kdo chce koučovat, poskytovat zpětnou vazbu, řešit konflikty, motivovat druhé a vést týmy, musí si být vědom každého signálu, který lidem okolo sebe vysílá.
Neverbální komunikace a smíšené signály
Když vaše tělo dává najevo něco jiného, než právě říkáte, posluchači jsou zmatení. Klasickým případem může být například situace, kdy na konci prezentace navrhnete, ať se vás posluchači zeptají na jakýkoliv dotaz, a přitom si založíte ruce. Mají pak poslechnout váš hlas a ptát se, nebo dát raději na gesta a mlčet, protože jim rukama naznačujete obrannou pozici? Nejspíš vás to překvapí, ale lidé se v takovém případě řídí primárně podle gest a až poté podle toho, co říkáte.
Vyhnout se neverbální komunikaci je nemožné. Při každé komunikaci sdělujete tisíce neverbálních zpráv ve formě pohybů, jazyka těla, výrazu obličeje a gest. Mnohé z nich neděláte vědomě. Mají však velký vliv na to, jak vám posluchači rozumějí. Ti nejlepší lídři proto neverbální komunikaci ovládají.
Na co si dávat pozor?
Nejjednodušší je, když člověk přímo cítí to, co říká. Pak podvědomě vysílá signály v souladu se svými slovy. Ne vždy je to ovšem možné. Na co by se měl člověk cíleně zaměřit, aby účastníky konverzace nemátl svými gesty?
Mezi neverbální komunikaci řadíme:
- výrazy tváře (mimika),
- pohyby hlavou a rukou (gestika),
- postoj těla (posturika),
- pohyby rukou, nohou a trupu (kinesika),
- vzdálenost a prostorovou pozici (proxemika),
- dotyky a tělesný kontakt (haptika),
- tón hlasu (paralingvistika),
- pohledy očí.
Všechno zde tak rychle shrnout nemůžeme, ale podívejme se aspoň na to nejdůležitější.
Oční kontakt
Základem neverbální komunikace je navázat s lidmi, s nimiž komunikujete, oční kontakt. Zvyšuje zájem a udržuje pozornost. Dejte si však pozor na to, že rychlé pohledy mohou naznačovat nervozitu, nepohodlí či nejistotu. Váš pohled by měl být klidný a jistý.
Podání ruky
V západních kulturách se fyzický kontakt příliš nenosí, ale podání ruky je výjimkou. Tímto gestem se s člověkem důstojně přivítáte nebo i rozloučíte. Opět se ale zaměřte na to, jak jej provedete. Podávat ruku jako leklá ryba se nehodí, stisk má být pevný.
Gesta
Zkuste si někdy všímat, jaká gesta během své prezentace nebo rozhovoru se zákazníkem děláte. Škrábání se, přejíždění si po nose nebo u žen hraní si s vlasy na vás může prozradit, že jste nervózní či rozptýlení. I tyto drobné projevy jsou součástí neverbální komunikace.
Výrazy obličeje
To, co na vás prozradí gesta, se liší kulturu od kultury. Například zmíněné podání ruky je v pořádku v Evropě a Americe, ale v takovém Japonsku by vás kvůli němu považovali za nezdvořilé. Podobně třeba kývání hlavou ve většině světa znamená „ano“, v Bulharsku naopak „ne“.
Výrazy obličeje jsou naproti tomu univerzální, ať už se obchodně pohybujete na jakýchkoliv světových trzích. Shodné výrazy tváře mají dokonce i nevidomí, kteří neměli možnost je nijak okoukat od druhých. Výraz obličeje tedy vaši posluchači bezpečně poznají. Dávejte si proto pozor, abyste ve tváři neměli vepsané znechucení nebo opovržení.
Jak se v neverbální komunikaci zlepšit?
Nejdříve je třeba si nastudovat, co vyjadřují jednotlivá gesta, výrazy a pohyby. Člověk si kolikrát ani neuvědomuje, jaké signály jimi vysílá. A především si často ani není vědom toho, že taková gesta dělá. Druhým nesnadným úkolem je tedy analyzovat sám sebe a dávat pozor na vlastní vysílání neverbálních signálů.
Všechno tohle nelze stihnout za týden, jde o dlouhodobější úkol. Jestli na něj nechcete být sami, pomůže vám s ním například MBA studium. Zde se například v rámci studijního modulu Společenský styk, obchodní etika, diplomatický protokol naučíte také, jaké jsou společenské zvyklosti v různých kulturách, tak, abyste při svých obchodních jednáních nešlápli vedle.
