Potřebujete najít nové řešení problému, přijít s originálním nápadem nebo získat více pohledů na konkrétní situaci? Právě k tomu může posloužit brainstorming, metoda založená na kolektivním myšlení a vzájemné inspiraci. Dnes se využívá především v managementu, podnikání a při hledání nových řešení. Jeho principem je nejprve vytvořit co nejvíce nápadů a teprve následně je kriticky hodnotit. Jak tedy brainstorming správně vést a jak z něj získat maximum?
Jak brainstorming funguje a jaké má cíle?
Každý brainstorming by měl mít svého vedoucího neboli moderátora. Jeho úkolem je především připravit setkání, jasně definovat téma nebo problém a zajistit, aby mu všichni účastníci rozuměli. Moderátor také stanovuje časový rámec, zapisuje jednotlivé nápady a dohlíží na dodržování základních pravidel. Při hledání nových řešení lze využít různé brainstormingové techniky, které pomáhají strukturovat diskusi, podpořit kreativitu a zapojit všechny členy týmu.
Ta je důležité vysvětlit všem účastníkům ještě před začátkem samotného setkání. Účastníci mohou být lidé z různých oddělení a s různými zkušenostmi – například manažeři, technici, operátoři výroby nebo obchodníci. Právě rozdílnost jejich pohledů může být pro výsledek společného hledání řešení velmi přínosná.
Jedním ze základních principů je, že kvantita může vést ke kvalitě. Čím více nápadů skupina vytvoří, tím větší je šance, že mezi nimi objeví skutečně zajímavé a použitelné řešení. Stejně důležité je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se účastníci nebojí mluvit. Nikdo by neměl mít obavu, že bude za svůj nápad zesměšněn nebo kritizován. Právě příjemná atmosféra podporuje kreativitu a tzv. divergentní myšlení. I zdánlivě nereálný nebo na první pohled nesmyslný nápad může být inspirací pro další myšlenku, která nakonec povede k inovativnímu řešení.
Zásady brainstormingu: Čemu se vyvarovat?
Jedním z nejdůležitějších pravidel brainstormingu je nekritizovat nápady během jejich generování. Jakákoli negativní reakce může narušit atmosféru a způsobit, že se někteří účastníci přestanou aktivně zapojovat. Pokud někdo získá pocit, že jeho nápady nejsou přijímány, příště už může raději mlčet.
Během brainstormingu by proto měly platit především tyto zásady:
- žádná kritika ani hodnocení nápadů během jejich generování,
- každý účastník má stejný prostor pro vyjádření,
- nezáleží na pracovním postavení ani titulu,
- vítány jsou i netradiční a odvážné nápady,
- účastníci mohou navazovat na nápady ostatních,
- cílem je vytvořit co největší množství návrhů.
Právě rovnost účastníků je velmi důležitá. Ve skupině se přirozeně mohou objevit různé osobnostní typy. Dominantní lidé mohou mít tendenci prosazovat svůj názor, tvrdohlaví účastníci mohou opakovaně obhajovat svůj pohled a nejistější lidé se naopak mohou držet zpátky. Výsledkem pak může být brainstorming, který nevyužije potenciál celé skupiny.
Jaká je role moderátora brainstormingu?
Moderátor má v celém procesu klíčovou úlohu. Neměl by pouze zapisovat nápady a hlídat čas. Jeho úkolem je také udržovat tempo, zapojovat všechny účastníky a vytvářet bezpečné prostředí. Pokud například jeden člověk mluví příliš často, měl by dát prostor ostatním. Naopak u tišších účastníků může pomoci otázkou nebo je přímo vyzvat k vyjádření.
Dobrý moderátor by měl umět:
- pokládat doplňující otázky,
- dívat se na problém z různých perspektiv,
- podporovat méně sebevědomé účastníky,
- usměrňovat dominantní osobnosti,
- udržovat rychlý tok myšlenek,
- hlídat čas a stanovené téma,
- zapisovat všechny relevantní nápady.
Úspěšný moderátor je do určité míry také psycholog. Musí vnímat atmosféru ve skupině a vědět, kdy diskusi podpořit, kdy ji usměrnit a kdy dát prostor někomu, kdo zatím mlčí.
Co dělat s nápady po brainstormingu?
Samotným vytvořením velkého množství nápadů brainstorming nekončí. Následuje jejich třídění, hodnocení a výběr těch nejlepších. Podle typu problému lze využít například myšlenkovou mapu, Paretovu analýzu nebo SWOT analýzu. Jednotlivé návrhy je možné následně diskutovat, zpřesňovat a hodnotit podle předem stanovených kritérií. Výsledkem by měl být konkrétní plán dalšího postupu. Nestačí tedy pouze vytvořit seznam nápadů – důležité je rozhodnout, které z nich mají skutečný potenciál a jak budou dále využity.
Jaké jsou hlavní přínosy brainstormingu?
Brainstorming není pouze nástrojem pro hledání nových nápadů. Přináší také řadu dalších benefitů pro tým a celou organizaci.
Pomáhá například:
- rozvíjet kreativní myšlení,
- hledat nové pohledy na problémy,
- podporovat spolupráci v týmu,
- zapojovat zaměstnance do rozhodování,
- posilovat otevřenou komunikaci,
- využívat zkušenosti lidí z různých oddělení,
- vytvářet prostor pro inovativní řešení.
Dobře vedený brainstorming může zároveň pomoci budovat firemní kulturu založenou na spolupráci a respektu. Lidé, kteří během běžného pracovního dne nemusí dostat tolik prostoru ke sdílení svých názorů, se mohou díky společnému řešení problému aktivně zapojit. A právě schopnost manažera naslouchat lidem bez ohledu na jejich pracovní pozici patří mezi důležité předpoklady dobrého leadershipu.
Brainstorming jako součást manažerského rozvoje
Umět správně vést brainstorming znamená mnohem více než pouze svolat schůzku a zapisovat nápady. Manažer musí umět pracovat s lidmi, naslouchat různým názorům, podporovat kreativitu a zároveň skupinu efektivně vést ke konkrétnímu výsledku. S rozvojem těchto manažerských dovedností vám mohou pomoci také naši zkušení odborníci v rámci individuálních konzultací během MBA studia. Správně vedený brainstorming může být jednoduchým, ale velmi účinným nástrojem, který pomůže týmu najít řešení, ku kterému by jednotlivec často nedošel.
