Rivalita v pracovním týmu. Je vždy na škodu? A jak se jí zbavit?
Rivalitě na pracovišti, zejména pak ve větších kolektivech, se nedá prakticky vyhnout, je jejich běžnou součástí. V každém větším pracovním týmu se totiž s pravděpodobností hraničící téměř s jistotou najde několik jedinců, kteří mají ty nejvyšší cíle, či se prostě jen rádi poměřují a soutěží s ostatními, což zákonitě vždy vede ke vzniku rivality.
Jednoduše řečeno touha po rivalitě je v lidech přirozeně zakořeněná a každý manažer na ni čas od času narazí. Proto je potřeba být na to důkladně připraven. Jak se s rivalitou vypořádat, vám podrobněji vysvětlíme na následujících řádcích. Ještě předtím si však rozeberme, co to vůbec rivalita je a jak se může projevovat.
Pojem rivalita zahrnuje široké spektrum oblastí. Může být totiž chápána jakožto něco nežádoucího, co firmě škodí a co může vést ke konfliktům. Na druhou stranu může být rivalita vykládána i jako zdravá soutěživost. Pokud je dobře uchopena, může být tedy firmě i ku prospěchu. Rivalita v pracovním týmu tudíž rozhodně vždy na škodu není, ovšem musí být pokaždé plně pod kontrolou a musí s ní být ztotožněni všichni pracovníci, kterých se přímo či nepřímo týká. Shrnuto podtrženo, pojem rivalita je ohraničen ze dvou stran - z jedné žádoucí soutěživostí, jež může být zdrojem k vyšší produktivitě firmy, a oproti tomu z druhé prakticky až nevraživostí se snahou získat co možná největší osobní prospěch.
Jaké mohou být příčiny vzniku rivality na pracovišti?
Prvním krokem, který by měl manažer ve snaze zabránit negativní pracovní rivalitě učinit, je zjistit její příčinu. Ta totiž může být vyvolána několika různými způsoby. Mezi nejčastější příčiny se nicméně řadí vzájemná nevraživost členů týmu, z níž plyne snaha být lepší než ti druzí, či přirozená touha pracovníka získat co nejlepší pozici ve firmě a tím co nejlépe zajistit svou rodinu. V těchto případech nebývá řešení rivality obtížné, mnohdy pomůže už jenom pouhá domluva. Další z možností, proč může rivalita vzniknout, jsou osobní predispozice daných pracovníků, tedy kupříkladu problémy s egem a psychikou. V takovém případě bývá řešení rivality už mnohem náročnějším úkolem, a dokonce se mnohdy ani nevyplatí, protože by výdaje, časové i finanční, spojené s vyřešením tohoto problému byly příliš vysoké.
Aby to nebylo pro manažery tak jednoduché, tak rivalita nemusí být na první pohled vůbec patrná. A ve většině případů ani není. K jejímu odhalení je tedy potřeba důkladně a pravidelně komunikovat se všemi členy vašeho týmu. Vůbec nejlepší je se jich na ni přímo zeptat někde v soukromí, případně toto dotazování provést formou anonymních dotazníků. Pokud narazíte na sebemenší náznak nežádoucí rivality, je potřeba okamžitě jednat, protože neřešení tohoto problému by mohlo vyústit ve snížení produktivity práce, narušení pohody kolektivu nebo až v totální rozpad celého pracovního týmu.
Jak se vypořádat s rivalitou v pracovním týmu?
Krom již výše zmíněných rad tu existuje ještě celá řada dalších tipů, jak bojovat s rivalitou v pracovním kolektivu. Kupříkladu, pokud vám to situace umožňuje, tak při zjištění rivality mezi menší skupinkou pracovníků můžete sáhnout ke změně jejich kompetencí a odpovědností, případně je rovnou přeřadit na jiné oddělení. Dále je dobré třeba přestat alespoň krátkodobě zveřejňovat metriky porovnávající výkonnost pracovníků, pokud tak nyní činíte v rámci jejich motivace. Toto opatření ale není vhodné do firem, jejichž hlavní činností je prodej - v nich totiž hraje motivace zásadní roli.
Naprosto klíčovým bodem, jak se vypořádat s rivalitou z pohledu manažera, je ale každopádně nutnost podrobněji se podívat na stanovená pravidla ve firmě a firemní kulturu. Častokráte totiž odhalíte nesrovnalosti, které vznik rivality podporují. Zaměřte se třeba na to, zdali není firemní kultura příliš neosobní. Pokud ano, proveďte kroky ke změně, a to například i na úkor krátkodobého snížení produktivity firmy. Ze stejného důvodu je dobré čas od času zařazovat i teambuildingy, jež dokáží zpříjemnit atmosféru v týmu a snížit tak touhu po rivalitě. Jednoduše řečeno - v kolektivu lidí, kteří si rozumí a mají k sobě blízko, nemá rivalita prakticky šanci.
Dále se jakožto manažer můžete blíže zaměřit i na hierarchii firmy - čím plošší je, tím méně prostoru k rivalitě nabízí. Rivalita je totiž častokráte spjata s nezdravou touhou po vyšších místech, jež samozřejmě v případě ploché firemní struktury, tedy té, v níž existuje minimum nadřazených rolí, odpadá.
Každý tým si vyžaduje trochu jiné řešení problémů s rivalitou
Dobré si je též uvědomit, že potíže způsobené rivalitou je potřeba neodkladně řešit na všech úrovních. Nezáleží tedy na tom, jestli rivalita panuje mezi pomocnými či řídícími pracovníky. Samozřejmě samotný proces realizace je pak otázkou prioritizace - vyplatí se začínat od pro firmu důležitějších pracovníků. Dále, jak již bylo naznačeno, každý pracovní tým má zažité jiné principy fungování a žádá si trochu jiný přístup při řešení, nebo naopak podporování, rivality. Zásadní roli přitom hraje to, v jakém odvětví společnost působí.
Zároveň záleží třeba i na tom, zdali jsou v týmu více zastoupeni muži, nebo ženy. Mužský kolektiv je obecně méně náchylnější k výskytu rivality, zároveň je na ni méně citlivý. Pokud se v něm však vyskytne, může mít mnohem horší dopady než u ženského kolektivu. Oproti tomu ženský kolektiv má k rivalitě mnohem blíže, nicméně její dopady nebývají tak velké. Avšak bývá ji mnohem obtížnější odhalit, ženy většinou rivalitu veřejně skrývají a říkají o ní pouze nejbližším přátelům. V neposlední řadě záleží i na osobnostních typech lidí, které v týmu máte. Jsou lidé, jimž rivalita absolutně nevyhovuje, ale najdou se i tací, pro něž je zdrojem motivace a jedinečnou šancí ke zlepšení se nejenom v práci. V rámci individuálních konzultací s našimi MBA lektory můžete řešit i problémy s rivalitou v týmu, s nimiž se potýkáte a třeba na toto téma sepsat zajímavou a prakticky využitelnou seminární práci.
